Ve dnech 23. až 25. 9. 2025 se v Litoměřicích v České republice konaly 32. plavební dny organizované Českým plavebním a vodocestným sdružením a Slovenským plavebným kongresem, pod organizační patronací státního podniku Povodí Labe a za úzké spolupráce dalších organizací z České republiky. 32. plavební dny se konaly pod záštitou ministra dopravy České republiky Mgr. Martina Kupky a ministra zemědělství České republiky Mgr. Marka Výborného.
O významu konference a aktuálnosti probíraných témat svědčí skutečnost, že slavnostního zahájení konference se osobně zúčastnili a přednesli projevy kromě předsedy Českého plavebního a vodocestného sdružení doc. Dr. Ing. Pavla Fošumpaura a předsedy Slovenského plavebného kongresu Ing. Vladimíra Nováka také tito čelní hosté:
Mgr. Martin Kupka - ministr dopravy ČR, Ing. Aleš Kendík - vrchní ředitel Sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství ČR, Ing. Marian Šebesta - generální ředitel Povodí Labe, státní podnik.
Na konferenci bylo přítomno 172 účastníků především z oblasti plavby a vodního hospodářství. Účastníci konference svou aktivní účastí přispěli k jejímu zdárnému průběhu. Ze zahraničních účastníků se konference tradičně ve větším počtu zúčastnili kolegové ze Slovenska.
Na konferenci byla projednávána tato témata:
1. Napojení vodních cest v ČR na evropské vodní cesty
2. Rozvoj vodních cest a moderních technologií plavby
3. Provozní problémy vodních cest nejenom v kontextu posledních povodňových událostí
4. Rozvoj sportovní a rekreační plavby
Jednání konference bylo doplněno exkurzí na vodním díle Střekov a plavbou lodí po Labi zpět
do Litoměřic. K jednání byl připraven sborník obsahující 18 odborných příspěvků, které se svou
věcnou náplní ve většině případů shodují s tématy konference a v ostatních případech velmi
dobře doplňují širokou problematiku plavby a vodních cest. Na vlastním jednání vystoupilo
22 odborníků zejména z oblastí vzdělávání, projektování a realizace vodních cest,
hydrotechnického výzkumu vodních děl, rekreační plavby, a to jak z České republiky, tak ze
Slovenské republiky.
Po přednesení přihlášených příspěvků a následné diskuzi byly přijaty tyto závěry:
1. Podporovat na všech úrovních státní správy i samosprávy, včetně zástupců politické sféry, zachování a rozvoj vodní dopravy jako nejekologičtějšího dopravního módu a k tomu vytvářet odpovídající předpoklady pro zajištění ekonomicky přijatelných vhodných plavebních podmínek zejména na dolním Labi v úseku Ústí nad Labem (Střekov) - Hřensko (státní hranice ČR/SRN), včetně potřebné infrastruktury.
2. Sledovat a podporovat co nejrychlejší schválení plnohodnotné Koncepce vodní dopravy na období let 2026–2035, která bude mimo jiné obsahovat výstavbu Plavebních stupňů Děčín a Přelouč II, jako základního koncepčního dokumentu pro rozvoj, provoz a údržbu plavby na území ČR.
3. Podporovat zajištění cílových parametrů Labské vodní cesty v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji
mezinárodní vnitrozemské labské vodní cesty.
4. Podporovat realizaci kompenzačních opatření se zohledněním zkušeností správce vodního toku a vodní cesty, eliminujících zásah výstavby Plavebního stupně Děčín na životní prostředí v rámci evropsky významných lokalit a podporovat rovněž následnou realizaci Plavebního stupně Děčín
5. Podporovat zpracování technicko-ekonomické studie řešící potenciál možného prodloužení Oderské vodní cesty na území ČR do oblasti ostravské aglomerace.
6. Podporovat rekreační využití vodních cest a záměrů zlepšujících přitažlivost a bezpečnost vodní turistiky, jako jsou nové přístavy, zázemí a turistická infrastruktura, ale také nezbytné opravy a modernizace stávajících zařízení a provozních objektů vlastní vodní cesty.
7. Podporovat využití potenciálu vnitrozemské vodní dopravy v rámci zavedení a rozvoje city-logistiky v Praze na Vltavě i v dalších městech, včetně zachování a zlepšování dopravní dostupnosti přístavů.
8. Podporovat vzdělávání v oblasti vodního hospodářství a plavby na všech stupních vzdělávací soustavy, zejména na středoškolském a vysokoškolském stupni.
9. Podporovat propagaci rozvoje vodní dopravy jako ekologického a ekonomicky efektivního dopravního módu včetně objasňování jeho významu pro hospodářský rozvoj.
10. Podporovat modernizaci plavidel a případně výstavbu nových plavidel tak, aby mohla přejít na nízkoemisní, případně bezemisní pohony, souběžně s tím podpořit i budování příslušné infrastruktury.
11. Podporovat udržitelné financování provozu a údržby vnitrozemských vodních cest a staveb infrastruktury pro vodní dopravu, včetně obnovy plavidel a mechanizace pro údržbu vodních cest.
12. Podpora rozvoje ekologických módů dopravy jako klíčového prvku pro naplňování principů cirkulární ekonomiky.
13. Zrychlit úsilí a přijmout příslušná opatření pro dlouhodobé zlepšení parametrů plavební dráhy Dunaje v kritických úsecích.
14. Zrychlit úsilí o odstranění sedimentů ve zdrži Hrušov a v derivačním kanálu vodního díla Gabčíkovo.
15. Zahájit přípravu realizace vodního díla Kolárovo jako nezbytné podmínky pro uvedení dolního Váhu do plavebního provozu a hospodárné využití dosud realizovaných  investic do vodních děl Kráľová a Selice.
16. Zahájit výzkumnou a projektovou přípravu vodního díla Sereď – významného energeticko-plavebního stupně, který je podmínkou splavnění Váhu v úseku Piešťany - Sereď.
Doporučuje se, aby výbor Českého plavebního a vodocestného sdružení a předsednictvo Slovenského plavebného kongresu seznámily s těmito závěry vrcholné představitele příslušných ministerstev, a to včetně upozornění na rostoucí význam vodní cesty pro dovoz strategických surovin v období geopolitických změn vyvolaných válečnými konflikty v Evropě i ve světě.
Příští 33. plavební dny se budou konat ve dnech 22. 9. – 24. 9. 2027 ve Slovenské republice.
Schváleno všemi účastníky konference v Litoměřicích dne 25. 9. 2025