• Plavba v evropské unii - Rýn

  • Plavba v evropské unii - Rýn

  • Plavba v evropské unii - Štrasburg

  • Plavba v evropské unii - Vídeň

  • Plavba v evropské unii - Praha

  • Plavba v evropské unii - Baťův kanál

Copyright 2024 - Redakce ČPSV (c) 2015

Připomínky ČPVS k části B2 a D Studie proveditelnosti DOL

 

S ohledem na krátkost termínu a velký rozsah připomínkovaného materiálu, tj. části B, C a D (2586 str.) Studie proveditelnosti vodního koridoru Dubaj-Odra-Labe (dále jen „studie“) uplatňujeme alespoň tyto hlavní připomínky.

 

K části B.2 – Vodní hospodářství

 

V této části studie doporučujeme vynechat vodní tok Dunaje jako možnost k jakémukoliv odběru vody ve vztahu k vodnímu koridoru D-O-L. Zejména pak příslušný odstavec na straně 81, který odběr z Dunaje částečně „bagatelizuje“.

Zdůvodnění: Odběr vody z Dunaje lze chápat dvojím způsobem:

  • jako odběr pro provoz vlastního koridoru. V tomto případě bylo konstatováno, že vodní koridor nepotřebuje dotovat vodu z jiného recipientu pro proplavování plaveními komorami. Ostatně i v tomto případě by se jednalo o přečerpávání,
  • jako převod vody do pasivních oblastí, např. jižní Moravy prostřednictvím tohoto koridoru. Tato myšlenka byla v minulosti a bohužel i někdy v současnosti (Dunaj-Vltava – i když nejde o vodní koridor) nezodpovědně některými odborníky prezentována.

                     S rakouskou stranou nikdy toto téma nebylo otevřeno. Z minulosti však je známo, že rakouská strana vždy bedlivě střežila dělení energetického potenciálu vodního toku Dunaje, při jakémkoliv návrhu na řešení jeho využití při výstavbě společného energetického díla.

                    Konečně i s ohledem na neúčast rakouské strany na studii by tato skutečnost mohla býti „zneužita“ v neprospěch vodního koridoru.

 

K části D – Marketingová část

 

V této části studie doporučujeme následující úpravy v jednotlivých podkapitolách

 

Ke kapitole 15.13 – Nevýhody vodní dopravy a vodní cest D-O-L

 

  1. 13.1 Nevýhody investičního rázu a ekonomické

Body  4 a 5 –zmírnit jednoznačně vyznívající nevýhodu, neboť uvedené skutečnosti – potřeba zajištění kombinovaného financování a vysoké nároky na výkupy pozemků – jsou obdobné i u vysokorychlostního železničního koridoru, či koridorů dálniční sítě.

 

  1. 13.2 – Nevýhody provozní

Bod 2. Zpochybnit  nedostatečnou kapacitu vodní cesty je s ohledem na plné pokrytí uvažovaných přepravních požadavků, podle našeho názoru irevelantní.

 

Bod 3. Vypustit, případně upravit takto: „Zvýšené provozní náklady vodních děl“.

Zdůvodnění: Vodní díla neslouží pouze funkčnosti vodního koridoru, ale mají i jiné vodohospodářské  účely.

 

Body 4 a 5 – vypustit.

Zdůvodnění: Potřeba soustavné údržby a občasného periodického čistění je záležitostí dopravní cesty každého dopravního oboru (např. silnice i železnice).

 

Bod 6 – vypustit.

Zdůvodnění: V jiné části studie je poukázáno na soběstačnost vodního koridoru v případě jeho potřeby pro proplavování plavebními komorami.

 

  1. 13.3 – Nevýhody územní

Kromě bodu 1, který se týká dostupnosti dopravní cesty pro průmysl, obchod a distribuci, se ostatní body dotýkají i dopravní infrastruktury ostatních dopravních oborů a jejich zvýraznění pouze pro vodní dopravu by bylo nekorektní a zavádějící.

Zdůvodnění: Vodní koridor je liniová stavba obdobně jako vysokorychlostní železniční koridor a dálniční koridory (bod 2). Obdobně i územní ochrana je u všech zmíněných koridorů obdobná, u vysokorychlostního železničního koridoru dokonce podstatně větší (bod 3).

                      Rozsah zemních prací (násypy a výkopy) nelze bez podrobného konstrukčního řešení přisoudit pouze výkopům a poukazovat na mohutné skládky vytěženého materiálu (bod 4).

                     Obdobně i uváděné majetkové vypořádání a rozsah demolic a zábory půdy je třeba přisoudit i ostatním dopravním oborům (body 5, 6 a 7).

                      Bezpečnostní opatření při průjezdu osobních lodí tunely není specifikum pro lodní tunely, oproti silničním, příp. i železničním tunelům. Na základě zkušeností z řady lodních tunelů ve Francii, je možno konstatovat, že jsou méně rizikovější než silniční či železniční tunely (bod 8).

                      Žádný dopravní koridor nemůže být ohrožen sesuvem půdy (bod 9); průsaky vody hrázemi, které jsou těsněny nepřichází v podstatě v úvahu – viz přívodní kanál u vodního díla Gabčíkovo na Dunaji (bod 9).

 

  1. 13.4 – Nevýhody ekologického charakteru

Zde je třeba objektivně uvést, že body charakterizující vzájemné ekologické vazby vodní cesty (vodního koridoru) jsou v podstatě nejkorektnější.

Zdůvodnění: Jedná se o body uvádějící: nutnost kompenzačních opatření (bod 1), výběr variant s minimálním dopadem do zvlášť chráněných území (bod 2), v budoucnu prokázaný klad/zápor na dopad flóry a fauny (bod 3), provoz vodního díla bude vyžadovat opatření pro únik znečisťujících látek (bod 4).

 

Body 5, 6 a 8 vypustit.

Zdůvodnění: Obsah těchto bodů je řešen ve vodohospodářské části a z vodohospodářského hlediska se jedná o běžný způsob řešení, který byl mj. vyřešen  u přívodného kanálu vodního díla Gabčíkovo na Dunaji. Jedná se o:přirozené proudění v krajině (bod 5), narušení biotopů a krajiny (bod 6) a udržení vody v krajině za cenu rozsáhlých opatření (bod 8).

 

Bod 7  vypustit, příp. upravit takto:Dojde k záborům zemědělské a lesní půdy“.

Zdůvodnění: Uvádět, že se jedná o rozsáhlé zábory ve vztahu k ochrannému pásmu u vysokorychlostního železničního koridoru (podle našich znalostí se jedná o cca 100m na každou stranu od vnější koleje) je poněkud zavádějící.

 

Předkládá:                                                             

V Praze dne 11.4.2018.

Zástupce  ČPVS v MV Studie DOL

Doc. Ing. Pavel Jurášek, CSc.